Prodej bytu Mikulovice
3+1 osobní vlastnictví 76 m² Sokolská ulice
3+1 osobní vlastnictví 76 m² Sokolská ulice
Prodej hezkého slunného bytu 3+1 o podlahové ploše 76 m² v osobním vlastnictví nacházející se v přízemí revitalizovaného panelového bytu na ulici Sokolská v Mikulovicích.
Díky přízemní poloze bytu je možno mít bezbarierový přístup, vhodný pro osoby se sníženou možností pohybu či invalidní.
Byt je v původní udržovaném stavu, v pokojích lakované parkety v chodbě a koupelně linoleum.
U domu se nachází prodejna potravin.
Pokud by jste chtěli byt na investici tak tento byt má v pronájmu spolehlivý nájemník a tento po domluvě může zůstat bydlet. Jinak se tento vystěhuje.
Obec Mikulovice se nachází u hranic s Polskem. V obci veškerá občanská vybavenost, obchody, zdravotní středisko, zubní ordinace, pošta, škola, školka, sportoviště, restaurace.
Mikulovice jsou vzdáleny 12 kilometrů od Lázeňského města Jeseník.
Cena za nemovitosti včetně právního servisu 1.200.000,- Kč. K jednání.
Třída G - Mimořádně nehospodárná č. 148/2007 Sb. podle vyhlášky.
Nemovitost prodána za 1.500.000,- Kč.
Obec Mikulovice sousedí na východě a severu s Polskem (gmina Głuchołazy), na západě s obcemi Velké Kunětice, Hradec-Nová Ves, Písečná a Česká Ves, na jihu s městem Jeseník a na jihovýchodě s městem Zlaté Hory. Od okresního města Jeseník je vzdálena 12,5 km a od krajského města Olomouc 79 km.
Geomorfologicky patří Mikulovice k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), oblasti jesenické (východosudetské) na rozhraní geomorfologického celku Rychlebské hory (podcelek Sokolský hřbet) a geomorfologického celku Zlatohorská vrchovina (podcelky Bělská pahorkatina a Rejvízská hornatina). Nejvyšším vrcholem jsou Bílé skály (922 m n. m.) v jihozápadním cípu katastru Širokého Brodu, poblíž jsou Zelený vrch (832 m n. m.) a Sporný vrch (756 m n. m.), severní břeh Bělé je rovinatější (Svinský kopec 388 m n. m.).
Území Mikulovic patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Hlavním tokem je říčka Bělá, která protéká obcí severovýchodním směrem a přijímá zleva (z jihu) několik menších toků, zejména Lesní potok a potok Olešnici (polsky Bialka). V jihozápadním cípu katastru osady Široký Brod pramení potok Chebzí, protékající stejnojmennou osadou, a nalézá se tu i několik pramenů jesenické lázeňské soustavy (Viktorův pramen, Mexický pramen, pramen Lesní Muž). Osadou Kolnovice protéká Kolnovický potok.
Území obce pokrývá z téměř 46 % zemědělská půda (34,5 % orná půda, 8 % louky a pastviny) a z 44,5 % les.
Zdroj - Wikipedia
| Kraj: | Olomoucký |
| Okres: | Jeseník |
| Správní obvod: | Jeseník |
| GPS souřadnice: | 50.298538N, 17.321550E |
| Nadmořská výška: | 320 m n. m. |
| První pís. zmínka: | rok 1263 (759 let) |
| Katastrální výměra: | 3 333 ha |
| Počet obyvatel: | 2 494 |
| PSČ: | 790 84 |
| Adresa URL: | www.mikulovice.cz |
Zdroj - Místopisy
Jedině Mikulovice jsou obec, která o sobě na Jesenicku může říci "Máme letiště.", takže miliardáři se soukromými letadly mohou přemýšlet o novém domově.
Pravdou ale je, že Mikulovice si ve skutečnosti na nic nehrají, a především si hledí toho, aby byly dobrou adresou pro občany hledající klidné místo se základní infrastrukturou a občanskou vybaveností.
Vesnice s asi dvěma a půl tisíci obyvateli stojí na hlavní dopravní tepně směrem na Ostravu anebo do Polska a až se tady naučíme využívat potenciál polského trhu, Mikulovice toho budou přirozenou bránou.
Dnes platí, že bydlet v Mikulovicích znamená najít místo, kde člověk má zajištěny všechny standardní životní potřeby, od doktorů, školek a škol, přes poštu či potraviny a samozřejmě internet :-) Vedení obce si oprávněně myslí, že Mikulovice jsou v dobré kondici a směle mohou aspirovat na to, stát se regulérní volbou klidně pro lidi z celého Jesenicka a stejně tak pro kohokoli z Česka.
Kdo chce žít v přírodě, přitom nedaleko města, kdo potřebuje základní servis, ale nemusí to být nákupní centrum, kdo myslí na svoje zdraví a nemusí přitom bydlet vedle fakultní nemocnice..., pro toho jsou Mikulovice možností.
Zdroj - PositivJE.cz
Mikulovice leží při řece Bělé (střední nadm. výška 320 m), a to v té části jejího údolí, které je na našem území nejnižší a nejširší, řeka zde přibírá z pravé strany říčku Olešnice a potom východním směrem teče do Polska k Nyse.
Rozkládají se podél důležité silnice z Jeseníku na severovýchod k mikulovickému hraničnímu přechodu do Polska. V obci ještě odbočují silnice jednak ke Zlatým Horám, jednak k Vidnavě. Stejným směrem jako hlavní silnice vede i železnice, která se obloukem z Jeseníku přes polské Glucholazy vrací na naše území do Jindřichova a vede dále do Krnova.
Historický jsou Mikulovice doloženy již od středověku. První písemná zmínka je z roku 1263. Osídlení údolí řeky Bělé je však určitě starší než dokládají první historické listinné záznamy. Můžeme se domnívat, že již minimálně od 10. století byl prostor dnešních Mikulovic předmětem zájmů prospektorů drahých kovů. Zlato bylo získáváno z náplavů řeky Bělé a Olešnice. Pozůstatky této činnosti nacházíme dodnes.
K těžbě zlata se lidé vraceli i v pozdějších obdobích. Velmi zajímavé ukázky pozůstatků tzv. „prstovitého dobývání“ můžeme vidět při cestě z Mikulovic do Ondřejovi, když projíždíme tzv. „Zlatým rohem“ podél potoka Olešnice.
Mikulovice byly roku 1907 povýšeny na městys. Součástí je osada Buchberk, přejmenovaná na Bukovec, v roce 1960 byly připojeny dříve samostatné vsi Kolnovice a Široký Brod s příslušnými osadami.
Pokračování - Soupis památek.
Areál Muna je bývalý zajatecký tábor z druhé světové války, továrna na výrobu munice a muniční sklad v katastru obce Mikulovice nedaleko hranice s Polskem. V současnosti je téměř zcela zalesněný areál částečně využit jako průmyslový park, částečně jako území neformálního spolku neziskových organizací Městečko neziskových organizací. Celkem se na ploše cca 200 hektarů nachází 145 budov různé velikosti a stáří, z toho významná část v dezolátním stavu nebo již zdemolovaných.
V roce 1938 po obsazení československého pohraničí Třetí říší bylo rozhodnuto o vybudování vojenského muničního skladu a továrny v lese mezi obcí Mikulovice a osadou Salisov. První fázi výstavby Heeres-Munitionsanstalt Niklasdorf, jak byla Muna německy pojmenována, zajistili místní (nuceně nasazení) obyvatelé, posléze byli v areálu internováni britští a od roku 1941 pak především sovětští váleční zajatci.[1] Do areálu byla přivedena cca 3 km dlouhá železniční vlečka z nedaleké stanice v Ondřejovicích na trati Mikulovice - Zlaté Hory, končící za nádražím s dlouhou nákladovou rampou kolejovou smyčkou o poloměru 200 m, na které se mohly celé vlaky otáčet. V průběhu války došlo v zajateckém táboře k několika epidemiím mj. skvrnitého tyfu.[2] Od roku 1945 byl areál po osvobození Rudou armádou používán pro shromažďování odsouvaných sudetských Němců před jejich transportem do Německa, kterých Munou prošlo až 52000.[3]
V následujících letech našlo na Muně útočiště výcvikové středisko Sboru národní bezpečnosti, dělostřelecká vojenská posádka, jejímž úkolem bylo přebírat a uskladňovat trofejní (německý) a sovětský dělostřelecký materiál, ale také speciální škola pro přípravu řeckých partyzánů – agentů určených pro zpravodajskou a sabotážní činnost v řecké občanské válce[4]. V průběhu 60. až 90. let působil na Muně vojenský útvar č. 8189 a průběžně docházelo k dostavbě dalších budov (zejm. posádka nedaleko příjezdové cesty od Mikulovic). Nejvyššího počtu budov dosáhla Muna v polovině 90. let 20. století (134 + 11 = 145 budov). Skladovány zde byly náboje do ručních zbraní, dělostřelecká a raketová munice včetně protiletadlové a veškerá podpora (materiál pro dílny sloužící údržbě, železniční přepravě apod.). V 80. letech zde probíhala likvidace nosičů jaderných zbraní podle smlouvy SALT II (pouze automobilní technika, tedy odpalovací zařízení, nabíjecí přepravníky apod). Areál byl obehnán dvojitým plotem s vysokonapěťovým ohradníkem, který však nebyl nikdy spuštěn a řadu jeho pozůstatků lze na hranici areálu nalézt dodnes.[4]
V roce 2005 byly veškeré aktivity armády v areálu Muny ukončeny a objekt přešel do majetku obce Mikulovice. Severní část (hustěji zastavěná a situovaná blíže k centru obce) je dnes částečně využita jako průmyslová zóna, jižní (odlehlejší část) využívá převážně Městečko neziskových organizací. Část budov byla odprodána dalším soukromým majitelům, některé byly zbourány a použity jako zdroj stavebního materiálu.
Zdroj - Wikipedia
A cože tedy ta tajemná oblast je zač. V lese mezi Mikulovicemi a Salisovem se rozkládal rozsáhlý objekt muničního skladu, od toho odvozený název MUNA. Původně zdejší lesy patřily vratislavskému biskupství, ovšem po obsazení pohraničí Německem se začala oblast měnit. Wehrmacht si vybral poměrně odlehlý les k výstavbě muničního skladu. Ze železniční zastávky v Ondřejovicích byla zřízena vlečka práce na stavbě se naplno rozjely v r. 1940. Areál byl pojmenován „Heeres-Munitionsanstalt Niklasdorf", areál budovali nejdřív totálně nasazení Čaši a Poláci a později i zajatci z tábora v Lambinowicích u Opole. Vznikla tak řada nízkých baráků s uskladněnou municí a dílnou ke kompletaci nábojů.
Po osvobození se na nějakou dobu stal areál sběrným místem odsunu Němců, střediskem prošlo 52 000 vysídlenců. Po odsunu se areál na nějakou dobu stal výcvikovým střediskem SNB (1947-50), od r. 1950 zde sídli dělostřelecký útvar, který přebíral ukořistěnou německou výzbroj. Ve stejném roce zde bylo dokonce výcvikové středisko řeckých partyzánů (to připomíná výcvikové tábory teroristů v Afgánistánu). To už tedy MUNA patřila armádě. Ta zde měla sklad dělostřelecké a raketové munice, sídlila zde strážní jednotka, sklady týlového zabezpečení, konzervace munice apod. Útvar 8189 měl své pobočky ve Smolkově (Opavsko), v Králíkách a Mladkově (Ústí n. Orl.). V areálu vznikli nové objekty, za účastí vojáků PTP. V 80. letech zde byly postupně likvidovány zásoby podle smlouvy SALT. Po revoluci a vstupu do NATO se hledalo nové uplatnění areálu, uvažovalo se o spolupráci a Polskou armádou, ale z té nakonec sešlo. Nakonec byl útvar i sklad zrušen, postupně se začalo s jeho likvidací (tedy zničení nebo odvoz munice). V roce 2006 areál připadl obci Mikulovice. Ta samozřejmě nemá nějakou valnou potřebu se o areál starat, od r. 2009 probíhá likvidace částí objektů (na stavební materiál, dřevo), byla zrušena vlečka a vytrhány koleje (bez Indiánů). V části zbylých objektů dnes sídlí místní firmy (nebo mají své sklady), je tu firma na likvidaci plastů apod. V r. 2010 asi 20 objektů získalo bezúplatně Hnutí Brontosaurus Jeseníky. Ti zde začali budovat „Městečko neziskových organizací“. Útočiště tu mají nalézt různé organizace, pracující s dětmi a mládeží.
Po prvních letech zde můžeme najít první stopy jejich činnosti. V celém areálu je vybudovaná stezka Munou. Naučná stezka přibližující historii a dění na území areálu. Jako stojany jsou většinou použity původní venkovní vojenské nástěnky v různých stadiích zachovalosti. Sem tam najdeme nějaké umělecké dílko, které areál zkrášluje. Celá MUNA je protkána řadou cest a silniček, kdo by chtěl areál prozkoumat důkladně, celý den by mu ani nestačil (já jsem najezdil něco přes 7km). Sem tam narazíme na ukazatele, které nás navedou na patřičná místa a objekty. Přestože byla sobota, na žádné brontosaury jsem nenarazil (pouze pracovníky plastové firmy), takže tu bylo celkem mrtvou. To je areál možná zajímavější, řada budov je totiž dosti omšelá a zanedbaná (vlastně všechny), některé se rozebírají, jiné se rozpadají samy, cesty pomalu zarůstají, zřejmě ne všechno vydrží, takže za pár let tu vznikne zajímavá divočina.
Zdroj - Tipy na výlet.
Naučná stezka seznamuje s historií a přírodou rozsáhlého opuštěného vojenského areálu a muničního skladu u Mikulovic, v chráněné krajinné oblasti Jeseníky.
Pokračování - Stezka Munou.
V realitách jsem od roku 2012. I mé předchozí pracovní aktivity byly spojené s úctou a profesionálním přístupem ke klientům.
Jako realitní makléř s využitím umělé inteligence je pro mě prioritou také bezpečnost a spolehlivost prodeje nemovitostí. S pomocí moderních technologií a pečlivého ověřování potenciálních kupujících, se zaručuji, že každý prodej probíhá bezpečně a s minimálním rizikem.
Díky umělé inteligenci a online nástrojům dokážu provádět důkladné kontroly kupujících, včetně ověřování jejich identity a finanční situace. Tím zajišťuji, že se naše transakce odehrávají s důvěryhodnými a seriózními zájemci.
Práce realitního makléře mě skutečně baví a snažím se ji odvádět na špičkové úrovni.
Svým klientům vytvářím internetové stránky jejich nemovitostí s vlastní adresou.
Nemovitosti lítám dronem. Drony nabízejí možnost ukázat vám svět z ptačí perspektivy a zachytit nádherné záběry z nevídaných úhlů.
Využívám profesionálního fotografa, vytvářím video prohlídky nemovitostí, 3D půdorysy, pracuji na sociálních sítích... vše s jasným cílem. Prodat nemovitost za co nejvyšší cenu k plné spokojenosti.
Pro své klienty jsem přínosem. Nemovitosti dokáži prodávat aukčním způsobem.
Proč vznikly tyto stránky?
Abych zde prezentoval, že když dva dělají totéž, nikdy to není totéž. Je všeobecně známo, že rozdíl mezi makléři je řekněme nemalý.
Za každým prodejem nemovitosti se totiž skrývá lidský příběh. A to je důvod, proč by nikdo neměl tak důležitý životní krok podceňovat. Ani prodávající, ani makléř.
Záleží mi na odvedení špičkové práce a na spokojenosti klienta. A dbám na svém dobrém jménu a pověsti. Za mě pak hovoří reference spokojených klientů.
Baví mě reality, je to o výzvách. :)
Pokud budete mít zájem využít mé služby při prodeji vaši nemovitosti.
Stačí vyplnit kontaktní formulář, nebo mi zavolejte, moje telefonní číslo je 603 433 890
Pokud Vás má práce zaujala, zvu Vás na kávu.
