Prodával vlhký dům a lhal kupujícím do očí. Jak se mohou bránit?

Investovali miliony korun do nového bydlení. Původní majitel domu však během prodeje zatajil několik „detailů“ o stavu domu. Teď rodinu z Chrudimska čeká náročná rekonstrukce za více než milion korun a k tomu navíc složitá vyjednávání o náhradě škody.

„Případů, kdy o vadách prodávající ví a kupci o nich neřekne, v dnešní době přibývá,“ říká tiskový mluvčí Asociace inspektorů nemovitostí Michal Flachs.

Nejčastěji jde podle jeho slov například o praskliny zdiva, které prodávající nejčastěji řeší novou výmalbou. Další kaz, který bývá často skrýván, jsou také neizolované a popraskané podlahy, které může krýt nová plovoucí podlaha.

Velkým strašákem je pak také nevyžádaná vlhkost nemovitosti. Právě s tou se nyní potýkají manželé na Chrudimsku, kteří před necelými dvěma lety v regionu pořídili rodinný dům.

„Když byli zájemci na prohlídce, všimli si v přízemí vysoušečů. Nikde ale známky po vlhkostních poruchách nebyly. Prodejce uvedl, že jsou tam jen z důvodu výmalby pokojů,“ popisuje inspektor Petr Vencl.

Krátce potom, co se do domu nastěhovali, ale začaly první problémy. Mokré skvrny na zdech se začaly nejprve objevovat ve verandě rodinného domu. Postupně se rozšířily i do celého půdorysu domu.

„Bylo jasné, že tyto vady zdiva se v důsledku nadměrné vlhkosti zdiva domem rozpínají už několik let,“ popisuje stavební inspektor Petr Vencl z pražského DekProjektu.

Podle detailnějšího zkoumání stavebního inspektora původní majitel jako záchranné řešení na postižené zdivo nanesl takzvanou sanační omítku, která měla vlhkost maskovat.

„Zdivo se přes ni tvářilo jako suché. Ovšem v okamžiku, kdy byla sanační omítka už plně nasycená, byly zdi opět mokré,“ vysvětlil inspektor z DekProjektu.

V případě, že se prodávající pokusil před kupujícím zakrýt vady nemovitosti, prvním krokem nového majitele musí podle slov Marie Ratajové, specialistky na realitní právo ze společnosti ABES.cz, být okamžité oznámení vady prodávajícímu a požadavek na její odstranění nebo slevu z kupní ceny.

„Pokud nebude prodávající ochoten situaci řešit, pak se musí kupující obrátit na soud. V tomto konkrétním případě je podstatné, že prodávající vadu zastřel a kupujícího ujistil, že vada neexistuje, protože ji kupující nemohl zjistit před uzavřením smlouvy,“ vysvětluje Marie Ratajová.

V takovém případě se na reklamace totiž nevztahuje standardní dvouletá lhůta ani prodloužená na pět let, která je uplatňována na skryté vady nemovitostí. V případě záměrně zatajované vady lze reklamaci uplatnit kdykoliv.

„Pokud ale odstraní vadu kupující sám a následně bude požadovat na prodávajícím náhradu nákladů, není prodávající povinen je uhradit,“ dodává.

Procesem reklamace aktuálně prochází také majitelé domu poblíž Chrudimi. Rodina požaduje půl milionu korun jako slevu z kupní ceny, zatím vede jednání mimosoudně. Vývoj je však nejistý, původní majitel totiž přestal s rodinou komunikovat.

Vyústění příběhu, ať už se novým majitelům podaří odškodné získat mimosoudní cestou, nebo za pomoci soudu, ale podle Asociace inspektorů nemovitostí stejně nebude mít příliš dobrý konec.

„Bude třeba provést sanační práce, například formou injektáže, odkopávání domu nebo jeho podřezáním. Rekonstrukce v tomto případě vystoupá na zhruba milion korun nebo více,“ uvedl Michal Flachs, tiskový mluvčí asociace.

Proto je podle jeho slov důležité k prodeji i nákupu nemovitosti vždy přizvat odborníka, který sdělí její skutečný stav.

„Vědět, co prodávám a co kupuji, je opravdu základ, který si už častěji uvědomují i kvalitní realitní kanceláře, které službu inspekce zahrnují do svých služeb,“ dodává Michal Flachs.