Odmítli stavět z cihel a ušetřili tak 1,5 milionu a roční nájem k tomu.

Povězte mi, jak celý příběh vlastně začal?

Tomáš: Celý ten příběh je poměrně náročný, složitý, ale určitě hezký. Bydleli jsme předtím na Olomoucku, odkud pochází moje žena. Srdcem nás to ale táhlo do mého rodného Liberce, sem pod Ještěd, takže jsme si řekli, že to na Moravě prodáme a zkusíme se na trvalo zabydlet tady. Což se po pár měsících povedlo. Asi rok jsme sháněli pozemek, až jsme našli jeden krásný v Jizerských horách. O pár týdnů později se nám ale naskytla možnost bydlet u pohádkového zámku Sychrov. Hned jsme si to tady zamilovali.

Proč jste upustili od původního pozemku?

Tomáš: Rozdíl byl v tom, že tady je krásná rovina, tam to bylo velmi kopcovité. Navíc je toto teplejší kraj, poblíž je Český ráj. Oba vnímáme tuto krajinu jako přívětivější a teplejší. Takže jsme se rozhodli, že si tady ten pozemek koupíme, a protože to byl jeden z posledních pozemků v nové zástavbě, ještě k tomu na konci nové zástavby, tak jsme do toho šli. Levné to nebylo, ale na druhou stranu máme radost z toho, že to celé vyšlo, byť ta cesta byla trnitá a finančně náročná.

Jak jste přišli k tak krásné lokalitě na bydlení?

Tomáš: Zase náhoda. Šli jsme se známým na pivo do Turnova a ten nám říkal: „Hele, ještě sháníte pozemek tady na Turnovsku?“ Odvětili jsme hned: „Ano!“ A ono to vyšlo. Druhý týden jsme si dali schůzku s majiteli těchto polností a do týdne jsme si plácli.

Měli jste nějaká kritéria na pozemek?

Tomáš: Nejlépe rovinatý. A na konci zástavby, což se podařilo. Je tady i svatý klid – nejezdí tu auta, jsme ve slepé ulici. Vlak je sice dvě stě metrů od nás, ale jezdí tunelem v lese, takže nejde nic slyšet. Dráty vysokého napětí tu taky nejsou. Božské místo.

Jak velký je váš pozemek?

Tomáš: 1200 m2. Mohl by být klidně menší. Bohatě by nám stačilo 800 m2. Na druhou stranu máme fenku a ta to uvítá.

Setkali jste se s nějakými obecními regulativy?

Tomáš: Myslím, že podmínkou byla jen 40% zastavitelnost pozemku, což je 480 m2. Náš dům má 110 m2 užitné plochy a zastavěné něco kolem 140 m2. Plus veškeré chodníčky, zahradní domek atd. Vešli jsme se. Co se týče dalších regulativů, tak odstup od hranice pozemku musel být 3,5 metru, což jsme splnili. A od dosažení stavebního povolení jsme museli do dvou let začít stavět.

Byly tu natažené inženýrské sítě?

Tomáš: Na pozemek jsme si museli přivést elektřinu a vodu. Nebyla tu kanalizace. Každá parcela musela mít zbudovanou čističku odpadních vod, ČOV. A taky tady není plyn, za což jsem, vzhledem k současné době, rád.

Jaký je váš názor na ČOV? Nevadí vám mít ji na pozemku?

Tomáš: Já jsem byl vždycky pro klasickou kanalizaci, ale tady jiná možnost nebyla. ČOV byla sice méně komfortní, ale nedalo se nic dělat. Na druhou stranu to má výhodu, že platíme jenom vodné, nikoliv stočné. A je to znát. Je to téměř o třetinu míň. Dříve jsme platili vodné a stočné 130 Kč/m3, tady platíme 50 Kč/m3. Jednou za rok se jen musí provádět revize a rozbor, což stojí zhruba 2000 Kč.

Vychytali jste dobré sousedy?

Tomáš: Ano. Opravdu ano. Máme děti ve stejném věku, je to paráda.

A předtím jste tedy bydleli v rodinném domě?

Tomáš: Ano, v cihlovém rodinném domě na Olomoucku. Ten nám nevyhovoval, byť prošel rekonstrukcí (byl ze 70. let), měl mokré zdivo, stál uprostřed návsi a my jsme chtěli blíž k přírodě. Tady je nám sympatické to, že je poblíž les, za humny pole, ale přitom na dosah stotisícový Liberec anebo Turnov. Je to velice dobrá lokalita.

Dokázali byste porovnat bydlení v cihlovém domě a v dřevostavbě?

Tomáš: Ty rozdíly jsou určitě velké. Já jsem spíše konzervativní – pro mě, když se řekne dům, tak se rozumí cihla. Ale nebránili jsme se s manželkou dřevostavbě. Načetli jsme si o tom pár chytrých informací a propadli jsme tomu. Rychlost stavby a dostupnost jsou vlastnosti k nezaplacení. Navíc tepelné vlastnosti jsou minimálně srovnatelné, ne-li lepší než u toho cihlového domu.

Jaroslava: Vzhledově na první pohled nepoznáte rozdíl mezi cihlovým domem a dřevostavbou. Uvnitř je to ale znát, jak říká manžel.

Jak reagovalo okolí na vaši volbu dřevostavby?

Tomáš: U nás to bylo v pohodě na obou stranách. Můj otec je truhlář, takže ten by ani nehanil dřevostavbu, byť je mu 70 let. I na druhé straně, na té moravské, byli vůči naší volbě přívětiví. Žádnou negativní reakci nebo ohlas jsme nedostali.

Litovali jste někdy toho, že jste si zvolili dřevostavbu?

Tomáš: Nikdy. Jelikož mám srovnání s cihlovým domem, neměnil bych. Dřevostavbu bych jen a jen doporučil. Navíc je dřevostavba levnější než klasická cihla. Nechali jsme si udělat cenové srovnání.

A jak vyšlo cenové srovnání s cihlovým rodinným domem?

Tomáš: Když jsme stáli před rozhodnutím, zda cihlový dům, nebo dřevostavbu, chtěli jsme vědět, jak se od sebe ty ceny liší. Mohli jsme si zvolit takový klasický konvenční dům z cihly, ale ten byl zhruba o 1,5 milionu dražší. Ten stejný dům, který máme teď, by nás jako cihlový vyšel na 8–9 milionů ve variantě na klíč. A doba výstavby by byla o půl roku, ne-li o rok delší. Dřevostavba byla rychlejší a nás tlačil čas, protože jsme byli v drahém podnájmu s malým dítětem a se psem. Hodně jsme tak díky dřevostavbě ušetřili.

To je opravdu velký cenový rozdíl…

Tomáš: To ano. Hlavně bych řekl, že jsme stavěli v nejhorší možné době (během a v období po covidu). Bylo to šílené období nejen z hlediska cen. Nebyl dostupný materiál a nikdo nedokázal zaručit dodací lhůty. Dobu výstavby protáhlo zejména čekání na dodání rekuperační jednotky (dodací lhůta se oproti plánovaným 3 týdnům protáhla na cca 6 měsíců).

Jak dlouho tedy trval celý proces výstavby domu?

Tomáš: V srpnu jsme se rychle rozhodli, že do toho jdeme, v říjnu jsme tady měli projektanta a stavební dozor, který nám vyřizoval administrativu (stavební povolení a veškeré důležité dokumenty spojené se stavebním úřadem). V květnu jsme získali stavební povolení a v červnu poprvé kopli. V červenci přijely panely domu a v prosinci jsme už oficiálně bydleli. Zabydlování trvalo dlouho. Ale stavělo se vlastně jen půl roku.

To jste bydleli takřka hned…

Tomáš: Ano. Samotný dům stál za dva dny. Bylo to neuvěřitelné. Za ty dva červencové dny jsme stihli totéž, co náš soused budoval od března.

Dělali jste si na domě něco svépomocí?

Tomáš: Nic velkého, jen plot, zahradní domek a terénní úpravy.

Jak jste si vybírali stavební firmu ? Na doporučení?

Tomáš: To vůbec ne. Byla to obrovská náhoda. Sháněli jsme tady v Liberci regionální firmu na dřevostavby a tato nám vyskočila na internetu. Zkontaktovali jsme se, během týdne jsme se sešli a už to jelo.

Byli jste se podívat do výrobní haly?

Tomáš: Ano, byli. A byli jsme nadšení, jak to tam vypadá. V té obrovské hale měli naskládané velké panely našeho domu, už připravené k převozu. Rozhodně by si tam měli další potenciální zájemci o dřevostavby zajet, budou-li mít možnost.

Jaroslava: Je to opravdu skvělý zážitek, vidět ty jednotlivé stěny a říct si: „Jé, to je okno od budoucího obýváku nebo koupelny.“

Udělali jste si cenové srovnání i s jinými firmami?

Tomáš: Ano, s jednou stavební firmou stavící cihlové domy a ještě se dvěma nezávislými firmami na dřevostavby. Měli jsme i jednu velice nepříjemnou zkušenost s nejmenovanou firmou, oproti nim byla naše volba nesrovnatelná. Navíc byla firma, kterou jsme zvolili, oproti všem ostatním nabídkám zhruba o 200 tisíc levnější.

Máte tedy individuální projekt – proč jste nezvolili typový dům?

Jaroslava: Měli jsme jasnou představu o tom, jak by měl náš dům vypadat.

Tomáš: Dá se říct, že jsme si ho vysnili. Navzájem jsme udělali spoustu kompromisů a teď máme přesně to, co jsme chtěli. Jen jsme to přizpůsobili světovým stranám.

O jaké kompromisy šlo?

Tomáš: Já jsem chtěl třeba vestavěný krb a větší technickou místnost z praktického hlediska. Oba jsme taky chtěli obývací pokoj propojený s kuchyňským koutem.

Jaroslava: Chtěla jsem sedlovou střechu, která je praktická z hlediska půdního prostoru. A potom naše skleněné elko v jídelně.

Koho jste kontaktovali mezi prvními? Projektanta, firmu, nebo architekta?

Tomáš: Architekt v našem případě nehrál roli. Nejdříve jsme si nakreslili náš dům na papír. Poté nám byl doporučený výborný projektant. Nakonec jsme se zkontaktovali s firmou.

Stavební povolení vám tedy vyřizoval projektant?

Tomáš: Zaplatili jsme si tzv. nezávislý stavební dozor. Pan inženýr nám mimo jiné zajišťoval i veškeré informace v rámci dotací. My jsme s tím neměli žádnou práci. Bylo fajn, že nám vyřizoval veškeré dílčí podklady a stanoviska, od vodohospodářů přes kominíky a nutné revize. Když jsme tu měli před měsícem kolaudaci, všechno perfektně administrativně připravil.

Doporučili byste nezávislý stavební dozor ostatním?

Tomáš: Určitě ano. Ušetřili jsme tím spoustu času. My tomu procesu tolik nerozumíme. On měl navíc pod kontrolou řemeslníky a říkal jim, co mají opravit, případně, na co zapomněli.

A proč jste investovali do nezávislého stavebního dozoru?

Tomáš: Museli jsme ho mít, mířili jsme na dotace. Mimochodem, je to nemalá částka. Od ledna 2022 se zpřísnily podmínky pro novostavby, takže to, co jsme původně nechtěli (např. rekuperaci), nakonec máme. Stejně tak tepelné čerpadlo na ohřev vody, fotovoltaiku a krbová kamna. Jelikož máme tuto kombinaci, splnili jsme limit pro dosažení dotačního titulu.

Proč jste nechtěl rekuperaci?

Tomáš: Já jsem tomu řízenému větrání příliš nevěřil. Říkal jsem si, proč dávat 200 tisíc za rekuperaci, když si můžu normálně otevřít okno. Přesvědčil mě nakonec energetický štítek. A navíc jsem byl za tu rekuperaci v zimě rád. Velmi jsme to pociťovali.

Máte tedy pasivní dům?

Jaroslava: Ano, a dotace byly asi třetinovým příspěvkem na energetická opatření.

Tomáš: Máme úspornou pasivní dřevostavbu. Od nízkoenergetického domu se liší v několika ohledech. Před měsícem jsme tady například dělali test vzduchotěsnosti a naměřili jsme hodnotu 0,4–0,5. Náš dům je opravdu výborně utěsněný.

Jak vytápíte vaši pasivní dřevostavbu?

Tomáš: Máme kombinaci fotovoltaiky, rekuperace s ohřevem a krbových kamen s akumulací. Ty akumulační panely se nahřejí a 8–12 hodin sálají teplo. Máme i topné kabely, ale od prosince, od kdy tady bydlíme, jsme je nevyužili. Ta krbová kamna jsou natolik výkonná, že nám vytopí celý dům. V porovnání s mými rodiči, kteří topí 12 hodin denně, topíme my jen 3 hodiny.

Máte už nějaké vyúčtování za vytápění? Jak moc se vám tato kombinace vyplatí?

Tomáš: To zjistím tak za rok. Mám na mysli samotné využívání domu. Třeba ČEZ nám v prosinci nastavil zálohy 8000 Kč na dům, což není málo. Já už ale mám teď spočítané, že díky fotovoltaice náš dům bere v zimě za elektřinu pouze 2000 Kč měsíčně. Díky tomu teď na elektřině více šetříme. A protože máme i dešťovou vodu nejen na zalévání zahrady, ale například i na WC, tak částečně šetříme i vodu.

Kdo vám doporučil tuto variantu vytápění?

Tomáš: Dostali jsme tři varianty od energetického specialisty, což byl člověk, který nám zpracovával i energetický štítek a teď nám vyřizuje administrativně i dotace. Vymyslel nám tři možné moduly na vytápění a my jsme si řekli, že půjdeme do toho náročnějšího, který zároveň splňuje dotační titul. Máme energetický štítek B.

Potýkali jste se v průběhu výstavby s nějakými komplikacemi?

Tomáš: Moc ne. Všechno za nás řešil náš nezávislý stavební dozor. Samozřejmě jsme o všem věděli, jen jsme to nemuseli řešit.

A proč právě bungalov? Nebyl vám sympatický patrový dům?

Tomáš: Nechtěli jsme schody. Už jsme bydleli ve dvou domech, kde byly schody, a shodli jsme se na tom, že věčně mladí nebudeme. Navíc i bungalov má podkroví. Máme tam 100 m2 plochy, kterou využíváme jako úložný prostor, což je super.

Jaroslava: Chtěli jsme, aby nám na půdě vymysleli úložné prostory, abychom tam mohli mít sezonní věci.

Jaké pociťujete výhody a nevýhody dřevostavby?

Tomáš: V prosinci, když jsme se nastěhovali, jsme velmi pociťovali ty tepelněizolační výhody. Tady nikdy nebylo třeba 12 °C, jako tomu je u mých rodičů v cihlovém domě po ránu. A jako nevýhodu bych možná zmínil jen naše prosklené elko, jak tomu říkáme. Vizuálně je to krásné, ale vzhledem k tomu, že ještě nemáme žaluzie, jsme tady jak ve skleníku.

Jak v dřevostavbě vnímáte akustiku?

Tomáš: Spíš než o akustiku jsem se bál hluku vyvolaného rekuperací (těmi rozvody po celém domě), že budou vznikat různé zvukové vjemy. Ale nic nepociťujeme. Nemůžu říct, že by byl cihlový dům lepší, vnímám to stejně.

Interiér máte velice minimalistický…

Jaroslava: Jsem velká minimalistka. Líbí se mi bílá barva, a tak jsem se snažila vytvořit útulný, ale zároveň velice čistý a minimalistický prostor. Možná jsem jen měla myslet na to, že bílé dveře nejsou vhodné do domácnosti, kde je malé dítě a pes… Ale stejně bych nejspíš svoji volbu neměnila.

Máte krásnou kuchyni. Byla vám doporučena dodavatelská firma?

Tomáš: Měli jsme už zkušenost s německou firmou, která kuchyně vyrábí. Vždycky jsme si přáli bílou s leskem, byť je třeba méně praktická. Tvar kuchyně (do U) je poměrně velký, celkově osm metrů. Jsme s ní velice spokojeni.

Pokud jde o úložné prostory, jaká další místa v domě máte?

Tomáš: Kromě zmíněné půdy i technickou místnost a dvě velké vestavěné skříně.

Co vám dělá na domě největší radost?

Tomáš: Božský klid, příroda, velká zahrada a asi i to, že je to všechno ještě nové.

Jaroslava: Já jsem moc ráda za bungalov. Je fajn, že nemusíme nosit věci do patra.

Co pro vás bylo na celém procesu výstavby nejvíce stresující?

Tomáš: Asi to čekání, během kterého jsme byli zhruba rok a půl v podnájmu. S každým měsícem to bylo finančně náročnější, myslím tím skloubit placení nájmu, osobní potřeby a stavbu domu.

Co byste dnes udělali na domě jinak?

Tomáš: Asi bych začal stavět dřív. V době, kdy jsme stavěli, se vyhouply všechny ceny nahoru. Dovolím si tvrdit, že jsme nestavěli za pět minut dvanáct, ale pět minut po dvanácté. Kdybychom začali stavět před čtyřmi lety, mohli jsme ušetřit 20 % z celkového budgetu. Ale to nikdo nemohl vědět.

Jaroslava: To je pravda. Já bych dnes asi jinak vnímala velikost domu. Kdyby byl poloviční, vůbec by mi to nevadilo. Ze 110 m2 obytné plochy bych ho zmenšila klidně na 75–80 m2. A eliminovala bych množství technologií na minimum.

Co byste za sebe poradili lidem, kteří se teprve chystají stavět?

Tomáš: Pečlivý výběr pozemku. Určitě si vybrat místo, které vám bude maximálně vyhovovat. To je důležité. Zmapovat si lokalitu, okolí apod.

Jaroslava: Já bych z hlediska interiéru určitě doporučila vestavěné skříně. Je to sice finančně náročné, ale zase příjemné při nastěhování. Nemusíte nic montovat, všechno je už nachystané. I z hlediska úložného prostoru je to výhodné.

Každopádně když se na to dívám s odstupem času, řekla bych lidem, ať do toho jdou. Je to velká zkušenost a zkušenosti jsou nepřenositelné. Ale ať myslí na to, že mít zážitky znamená v životě mnohem více než vlastnit majetky.

Co je teď na seznamu prací? Budete na domě něco dodělávat?

Tomáš: Zahradu. Terénní úpravy, výsadbu, dodělání zahradního domku a další drobné věci. Do budoucna možná ještě venkovní stání pro auta z přední části domu.

Jaká je vaše první myšlenka, když si vzpomenete na výstavbu domu?

Tomáš: To, že i majitel firmy, který má řadu subdodavatelů, div nepřijel s jeřábem, stál na těch panelech, měl v rukách kladivo a bouchal tam ty panely, pro mě bylo jako vidění z Alenky v říši divů.

Autor: Kateřina Pospíšilová, www.drevostavitel.cz