Sdílení elektřiny je přitom technicky možné už od nepaměti. Jakmile se jednou energie dostane ze střešní elektrárny do sítě, lze ji poslat prakticky kamkoli. Nejvýhodnější ale je elektřinu nikam nepřenášet a spotřebovat ji v místě výroby. Pokud se to podaří beze zbytku, dá se ušetřit hodně peněz na distribučních poplatcích. Fotovoltaika v takovém případě do vnější rozvodné sítě zkrátka energii vůbec nedodává, a tak není distributorovi za co platit.
U rodinného domu toho lze dosáhnout poměrně snadno. Spotřebičů v něm může být celá řada – od lednice přes klimatizaci až po varnou desku či elektrické topení. Ale co panelák, kde je ve společných prostorách obvykle jen osvětlení a výtah? Logika by velela nabídnout přebytky majitelům jednotlivých bytů. Ale jak určit, kdo bude mít nárok na levnou energii ze společné fotovoltaiky a na koho se už nedostane? Proč by měl ušetřit více ten, kdo se zdržuje pořád doma, ve srovnání s někým, kdo je celý den v práci, ač se oba podíleli na investici do fotovoltaiky stejným dílem?
Celý článek najdete zde na Seznam Zprávy.
Vytvořeno v systému CHYTRÝ WEB MAKLÉŘE
Tomawell s.r.o. © 2024