Na místě staré chaty vznikl rodinný dům, který převzal její tvar. Roli hrál citový vztah.

Nový územní plán Říčan u Prahy počítá s výstavbou rodinných domů v lokalitě, kde dosud stály nebo stojí chaty. Jednou z těch, které už nahradila novostavba, byla i chata, na niž odmala jezdil klient architekta Martina Hajného.

„Vzhledem k charakteru území a sentimentálnímu vztahu k původní budově jsme se s klientem shodli na tom, že při návrhu nové stavby bude vhodné zohlednit výraz a tvar staré chaty,“ říká architekt.

Podlouhlá parcela o výměře 820 m2 je z jedné strany ohraničena protihlukovou stěnou táhnoucí se podél železničního koridoru. Z východní strany přiléhá příjezdová komunikace, zbylé strany sousedí s pozemky, na nichž stojí typické rekreační chaty.

Při zachování odstupových vzdáleností od železnice i sousedů bylo potřeba navrhnout kompaktní rodinný dům o třech bytových jednotkách a celkové čisté podlahové ploše kolem 180 m2.

V dispozici domu je vyčleněna severní část coby obslužná, a jižní jako pobytová. Do přízemí jsou umístěny dvě garsoniéry se samostatnými vchody a také vstupní a technická část hlavního bytu i větší obývací pokoj s kuchyní. V podkroví jsou ložnice, pracovna a koupelna hlavního bytu.

Architekt kladl důraz na co nejjednodušší hmotové řešení stavby. Štíty pohledově vystupují coby jasně definované trojúhelníky a jsou zvýrazněny světlými dřevěnými stínicími prvky. Tvar sedlové střechy a její přesahy vycházejí z typického vzhledu původních chat, zároveň poskytují stínění jižní fasády a chrání terasu před deštěm.

U hlavní ložnice za stínicími lamelami vznikl vykonzolovaný balkon, fungující jako „venkovní pokoj“.

Podobně jako je tomu u zmiňovaných chat, také pro nový dům volil architekt nenápadné a zejména přírodní materiály. V exteriéru je to opálené dřevo, v interiéru pohledové CLT panely, nábytek koresponduje s tmavou fasádou.

Dům je postaven v nízkoenergetickém standardu s elektrickým podlahovým vytápěním a vzduchotechnikou s rekuperací.