Banky si teď slušně mastí kapsy, shodují se experti.

Banky zdůrazňují, že u hypoték je klíčová cena zdrojů, ze kterých úvěry na bydlení financují. A zaklínají se tím i teď, když se sazby na mezibankovním trhu, takzvané swapy, na které poukazují a jež garantují cenu peněz na určité období, snížily.

„Cena korunových swapů v posledních měsících klesala. Pětileté i tříleté peníze se aktuálně pohybují v blízkosti 3,2 procenta, to znamená o celý procentní bod pod letošními dubnovými maximy. Bankám se tak rozšířila úroková marže na přibližně dva procentní body a je tak takřka dvojnásobná v porovnání s předcovidovým obdobím,“ upozornil analytik XTB Jiří Tyleček.

Pro banky je nyní podle něj výhodné držet své marže na vyšší úrovni díky relativně vysoké poptávce i omezené konkurenci. Míní také, že rychlým snižováním sazeb pro nové klienty by se banky mohly dostat pod tlak stávajících zákazníků, kteří by přes své fixace chtěli úrokové sazby také snížit.

To, že banky nejspíš „nechtějí přijít o vyšší zisky od klientů s hypotečním úvěrem,“ uvedl nedávno pro Novinky i ředitel developera Ekospol Evžen Korec.

Základní úroková sazba ČNB od loňského prosince klesla o 2,75 procentního bodu ze sedmi procent na 4,25 procenta. Přitom průměrná úroková sazba hypoték nyní vychází na zhruba 5,35 procenta. Loni v říjnu byla na 6,05 procenta.

„Meziroční pokles i přes obrovský pokles základní úrokové sazby v ekonomice činil pouze 0,7 procentního bodu. Je naprosto zjevné, že prostor pro pokles úrokových sazeb nejen u hypoték, ale i u dalších úvěrů, tu je. I když asi ne tak velký, jak by se na první pohled mohlo zdát,“ sdělil Novinkám hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.

I podle něj je důležitý vývoj střednědobých úrokových swapů. Češi nejčastěji využívají fixaci hypotéky a její úrokové sazby na pět let. Na tomto horizontu pak banka poskytovaný úvěr zajišťuje.

„Sazba pětiletého úrokového swapu se loni v říjnu pohybovala okolo 4,5 procenta. Nyní se pohybujeme na hodnotě okolo 3,5 procenta. Tedy o procentní bod méně. V tomto kontextu nevypadá zlevnění hypotečního úvěru ve stejném období o 0,7 procentního bodu tak strašně, což zřejmě uslyšíme z úst řady bankéřů,“ uvedl Peterka.

Jenže, jak dodal, průměrná sazba hypotéky 5,35 procenta je stále o 1,85 procentního bodu nad pětiletým úrokovým swapem. „V únoru letošního roku dosáhl tento rozdíl 2,3 procentního bodu,“ podotkl ekonom. Zároveň upozornil i na to, že, že pokles úroků na spořicích účtech a u termínovaných vkladů u některých bank činil i více než dvojnásobek, než o kolik zlevnily hypotéky.

Prostor jít s hypotečními sazbami níž mají banky i podle guvernéra ČNB Aleše Michla. „Myslím si, že ta sazba je stále vysoká a je v možnostech bank ji snížit,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Podle guvernéra si banky rozdíl nechávají na maržích. „Mají z toho výbornou marži a chtějí si udržet ziskovost,“ uvedl šéf instituce, která má kromě krocení inflace na starosti dohled nad bankovním trhem.

Spotřebitelé by si pomalé snižování cen hypoték neměli podle Michla nechat líbit. „Nejlepší odpověď lidí na tuhle vyšší sazbu je obejít dvě tři banky. Kdo chce hypotéku, ať si vezme dovolenou v práci, srovná si v tabulce sazby a pak vezme banku, která je pro něj nejlepší,“ prohlásil guvernér. To, že banky dokážou hypotéku proti původní nabídce nakonec zlevnit třeba i o 0,7 procenta, vyplývá i ze zjištění Novinek.

V tom, že se vyplatí o hypotéce vyjednávat s různými poskytovateli, souhlasí s Michlem analytik Natlandu Petr Bartoň. „A třeba ukázat nabídku, kterou již mám, s dotazem, zda by ji jiná banka dokázala ještě vylepšit. Právě konkurence je to jediné, co zaručí maximální slevu, přičemž je to právě ČNB, kdo určuje celkový počet konkurentů na trhu skrze bankovní licence,“ podotkl.

Banky se však stále zaklínají swapy. „Na našem hypotečním trhu je situace taková, že jsme byli dva až dva a půl roku na takzvané inverzní křivce, tedy v situaci, kdy kratší sazby byly výše než delší sazby. To by se mělo letos srovnat, nebo dokonce otočit,“ uvedla mluvčí ČSOB Monika Hořínková.

Dlouhodobé sazby se mění podle mnoha ekonomických faktorů, které je ovlivňují, doplnila. „Proto není reakce na snížení dvoutýdenních repo sazeb ČNB tak rychlá. Záleží tedy hodně na výši delších sazeb, které pracují s očekáváními, ať už sazeb ČNB, nebo trhu,“ dodala.